Historie kapely
Vznik a založení dechové kapely je spojen s vývojem lidové hudby v obci. Založením Hudebního kurzu při Osvětové besedě MNV, ve školním roce 1958/1959 panem učitelem Pavlem Janečkem (nar. 1923, uč. v LŠU Hodonín), se dostává žákům odborná výuka na hudební nástroje. V kurzu vyučuje také Michael Komosný (nar. 1935, cimbalista a baskřídlovák), který se stává později kapelníkem a učitel Pavel Janeček, jako umělecký vedoucí, zastává funkci dirigenta. Z iniciativy Michaela Komosného byla založena nejprve malá dechová hudba „sedmička“, která hrála ve složení: M. Komosný – baskřídlovka, Jan Dvořák – klarinet, Josef Komosný – klarinet, Jaroslav Račický – trombon, Josef Esterka – trubka, Stanislav Bílek – křídlovka, Pavel Turek – křídlovka. Tato „sedmička“ byla v roce 1959 doplněna na deset hráčů. Se vzrůstajícími technickými dovednostmi žáků se klade důraz na souborovou hru a první místo mezi vznikajícími žákovskými soubory zaujímá dechová hudba, která za půldruhého roku jejího trvání na sebe upozorňuje tak, že poprvé účinkuje v den voleb (1960) a vystupuje v barevném filmu „Vinohrady dozrávaly“, který byl věnován kulturnímu životu obce. S kapelníkem Michaelem Komosným a dirigentem uč. Pavlem Janečkem zvítězila (1970) v krajské soutěžní přehlídce v Dolních Bojanovicích a otevřela si tak cestu do II. ročníku celostátní soutěže „Zlatá křídlovka“ v Českých Budějovicích.
V té době hrála dechová kapela pod názvem „Podlužácká dechová hudba z Dolních Bojanovic“ a na celostátní soutěž „Zlatá křídlovka“ (3. a 4. 9 1971) v Českých Budějovicích už dechovku připravovali dirigent Václav Kafka a kapelník Michael Komosný, kde získali 3. místo jako první účastník soutěže z Jihomoravského kraje. Vojtěch Račický získal diplom za nejlepšího zpěváka soutěže. Karel Bohůn byl oceněn za sólový výkon ve hře na příčnou flétnu za skladbu „Tlukot slavíka“.
V roce 1973 (7. a 8. 9.) znovu přivádí dirigent Václav Kafka s kapelníkem Stanislavem Bílkem soubor do Českých Budějovic na III. ročník soutěže o „Zlatou křídlovku“, kde získávají opět 3. místo. Sólistky Ludmila Fatěnová (roz. Bílíková), Marie Nováková (roz. Esterková) a Marie Hunčová (roz. Salajková) získaly cenu poroty. Za skladbu „Obr a Paleček“ byli oceněni hráči Karel Bohůn (pikola) a Vít Kučera (tuba). Neobjektivní hodnocení, dnes již dobře známé politické příčiny, kapelu na první příčku nepostavili. Kapela se přesto dostává do podvědomí v celé republice, získává velkou popularitu a v roce 1974 nahrává v Československém rozhlase a Československé televizi Brno v pořadu „Muziky, muziky“ (19.5.1974). Na návrh Františka Fanyna Krši v roce 1975, dle historické zprávy o obci sahající do roku 1196, kdy byla osada patřící Hradišťskému klášteru u Olomouce, darována vévodou Vladimírem „pánům z Bojanova“, přijala kapela nový název „BOJANÉ“. Pod tímto názvem se kapela zúčastnila IV. ročníku soutěže „O zlatou křídlovku“ (17. a 18. 10. 1975), kde Vojtěch Račický získal diplom nejlepšího zpěváka. Karel Bohůn (uč. LŠU Hodonín) se stal dirigentem v roce 1977. Dochází k úpravám některých skladeb např. od Metoděje Prajky, které pro kapelu otextoval František Fanyn Krša. Byla navázána spolupráce se skladateli začátečníky, pro které se dechová hudba stala odrazovým můstkem v úspěšnosti dalších písňových skladeb. V roce 1978 vychází první LP deska pod názvem „Hrajte nám Bojané“, kterou vydalo vydavatelství PANTON. Dochází k další větší spolupráci s Čs. Televizi i Čs. Rozhlasem. V tu dobu v kapele dochází ke změně repertoáru, zaměřuje se na estrádní pořady s využitím konferenciérů, lidových vypravěčů a zpěváků. Na vystoupení jsou zváni zpěváci, kteří byli přínosem pro lidovou hudbu. Mezi první sólisty (ještě Podlužácké dechovky) patřili Jožka Severin s dcerou Julií Severinovou – Kučerovou z Tvrdonic. Jako první vypravěč v původní kapele byl Vašek Mlýnek z Kuželova, ale legendou kapely „Bojanů“ se stali vypravěči Jan Herka a Jan Komosný. Později s kapelou spolupracovala vypravěčka Marie Nováková (rozená Jurkovičová). Konferování pořadů se ujal Stanislav Pěnčík a po jeho odchodu se této funkce ujali Ing. Josef Kaňa a Ludmila Nováková.
Je třeba vzpomenout Blahoslava Smišovského, Františka Kotáska, Františka Maňase, Josefa Konečného a autory z vlastních řad. Od roku 1982 se kapelníkem stává Josef Esterka a uměleckým vedoucím a dirigentem je profesor brněnské konzervatoře Rudolf Zavadil. V roce 1984 vystupují v NDR ve známém pořadu „Ein Kessel Buntes“. Na této pozici jej v roce 1987 vystřídal dirigent posádkové hudby Brno Jiří Volf. Novým kapelníkem se v roce 1990 stává Štěpán Esterka, který s kapelou získává 1. místo v celostátním kole soutěže „POLKA FEST“ v Kyjově 10. července 1992. Od roku 1993 zkouší kapela v sále ZUŠ jako samostatný subjekt a do souboru se postupně zapojují učitelé a žáci ZUŠ. Krátkodobě s kapelou spolupracoval dirigent Aleš Podařil (režisér Tonstudia Rajchman a Českého rozhlasu Brno).
V roce 2001 místo svého otce nastoupil do čela nynější kapelník Mgr. Stanislav Esterka. Ve spolupráci s profesorem brněnské JAMU Janem Slabákem a pod jeho taktovkou získávají v roce 2002 na soutěži „O zlatou křídlovku“ poprvé konanou v Hodoníně jako mezinárodní soutěž 1. místo a titul absolutního vítěze.
Zásluhu na tomto vítězství mají tito hráči a zpěváci: Stanislav Esterka (trubka 1B, křídlovka), František Miko (trubka 1B, křídlovka), Josef Ilčík (trubka 2B, křídlovka), Michal Damborský (trubka B), Václav Oslzlý (trubka Es), René Kachyňa (trubka Es), Václav Knápek (tenor, trombon), Radek Růžička (baryton, trombon), Emil Čapka (trombon solo), Martin Konečný (trombon), Ondřej Dvořák (klarinet Es), Jan Gašpárek (klarinet B), Lukáš Salajka (bicí nástroje), Zdeněk Kabriel (tuba), Anna Zlomková (zpěv), Marie Salajková (zpěv) a mužské trio Vojtěch Račický, František Fatěna a Josef Dvořák, které ukázalo kvalitu sólistů svým výkonem ve skladbě „Pijme vínečko.“
Popularitě kapely jistě přispěla mnohá vystoupení na festivalech doma – v Ratíškovicích, Tvrdonicích, Kmochově Kolíně, Koletovy Rtyni, Červeníku, Bellow festivalu Kremnica, ale i v zahraničí Rakousku, Švýcarsku, Německu, Holandsku, Maďarsku, Slovensku, Belgii, Itálii, Polsku a Francii. Jen do roku 2005 kapela natočila 35 televizních a rozhlasových pořadů. V osmdesátých letech kapela absolvovala přes 100 vystoupení ročně. Nejvíce však v roce 1981 to bylo 128 vystoupení.
Za celou dobu působení (60 let) se v kapele vystřídalo mnoho muzikantů, zpěváků, konferenciérů i vypravěčů. Jejich estrádní programy byly velmi žádané a navštěvované. Kapela obsadila zpěv domácími sólisty, prvním byl Vojta Račický a v roce 1976 se k němu připojil František Fatěna, později Josef Dvořák. Prvními sólistkami byly Marie Hunčová (roz. Salajková), Marie Nováková (roz. Esterková), Ludmila Fatěnová (roz. Bílíková), Jožina Ducháčková (roz. Hubáčková), Jarmila Hubačková (roz. Hubáčková), Božena Drábková (roz. Pospíšilová) a Ludmila Bařinová (roz. Esterková). Později na jejich místa nastoupily Anna Zlomková (roz. Zigáčková) a Marie Salajková (roz. Hubačková). S kapelou zpívali i Dagmar Osičková, Renata Jedličková, Lea Zimková, Jan Sedláček, Richard Hora a Pavla Hranická.
Hráči:
Jan Dvořák, Ondřej Dvořák, Karel Preisler, Jaroslav Novák (klarinet Es), Karel Bohůn (flétna), František Červenka, Josef Ištvánek, Jan Esterka, Jan Zikmund, Josef Komosný, Martin Uma, Zuzana Dinková, Markéta Gálová (klarinet B), Štěpán Esterka, Jan Lelka, Petr Jašek, Stanislav Esterka, Josef Ilčík, Josef Buchta, Vít Pospíšil, Tomáš Topenčík, Richard Blinkal a Vojtěch Ducháček (křídlovka), Josef Esterka st., Stanislav Bílek, Vladimír Uherek, Pavel Komosný, Stanislav Bílek ml., František Hubáček (trubka Es), Stanislav Dvořák, Jaroslav Račický, Stanislav Řihák, Vlastimil Kratochvíla, Josef Esterka ml., Pavel Vydra, Marek Škrobák, Pavel Skočík (baskřídlovka), Antonín Novák, Stanislav Trešek, Antonín Hubačka, Vojtěch Lelka (trombon), František Okénka, Martin Sládek (lesní roh), Vít Kučera, Václav Sládek, Zdeněk Kabriel, Petr Salajka a Karel Horák (tuba), František Šimek, Jan Šimek, Jaroslav Skočík, František Bílík, Lukáš Salajka, Viktor Martinkovič, Zdeněk Paseka (bicí nástroje) a řada dalších.
Kapelníci DH Bojané:
- Michael Komosný 1959 – 1973
- Stanislav Bílek 1973 – 1980
- Ing. Jaroslav Račický 1980 – 1982
- Josef Esterka 1982 – 1990
- Štěpán Esterka 1990 – 2001
- a od roku 2001 vede DH Bojané Mgr. Stanislav Esterka.
Kapela vydává další hudební nosiče (CD, DVD), na kterých stále klade důraz na tradiční pojetí dechovky, která vychází z regionu bohatého na písňovou lidovou formu a tvořivost. Právě z ní čerpá svůj repertoár, který ovlivnili hlavně autoři z řad členů kapely Bojané (Michael Komosný, Karel Bohůn, Jaroslav Račický, Jan Esterka, Jiří Volf, Rudolf Zavadil, Stanislav Pěnčík, Pavel Skočík a nyní Stanislav Esterka).
Od svého vzniku Bojané urazili kus cesty, ale po celou dobu se snažili dát posluchačům pěknou písničku, což je i dnešní přání a motto kapely. V současné době (2020) s kapelou zpívají Jana Topenčíková (roz. Dvořáková), Anna Řezáčová (roz. Dvořáková), Stanislav Bílek, Josef Dvořák a Vojta Račický.
Hráči: Ondřej Matulík (klarinet Es), Jiří Mlýnek (klarinet B), Stanislav Esterka (křídlovka 1B), Vít Bařina (křídlovka 1B), Petr Bařina (křídlovka 2B), Petr Bartoň (tenor), Radim Veselský (baryton), Michal Stanec (trubka), Jan Kotlařík st. (trubka), Kryštof Páter (trombon), Miroslav Macháček (tuba), Lukáš Uherek (bicí).
Přehled diskografie:
- I. Singly – Bojané 1976, Minimedailon 30. Výročí 1988, Tá naša zem 1990
- LP – Hrajte nám Bojané 1978, Kluci z Moravy 1981, Bojané z Podluží 1985 a Nedaleko Hodonína 1992
- CD – Zpívejte Bojané 1995, Hody na Podluží 1996, Pijme vínečko 1997, Bojanovší stárci 1998, Jubilejní 1999, Orchestrální a světové melodie 2002, Náš příběh 2004, Z Moravského kraje 2007, Nezapomenutelné melodie 50. výročí 2009, Lidová vypravěčka a Bojané 2009, Bojanovské bůdy 2013, Bojanovským frajárkám 2018
- DVD – Bojanovské bůdy 2014, Bojané a zpěváci z Dolních Bojanovic 2014, Bojanovským frajárkám 60. výročí 2019
Zpracovali dlouholetí členové DH Bojané: Štěpán Esterka (nar. 1948), Stanislav Dvořák (nar. 1945) a Mgr. Stanislav Esterka (nar. 1972)
V Dolních Bojanovicích 6. 2. 2020